Kdo začal trochu víc rozjíždět zelený balkon, možná už řešil otázku kam s rostlinnými zbytky, opadanými lístky a vytrhaným plevelem? Co se starou hlínou po přesazení? Jasně, někomu je to úplně šumák. Ale nepřijde ti líto vyhazovat věci, které se dají krásně a jednoduše zpracovat k užitku?
Co s tím?
I já jsem přemýšlela, jak tohle budu řešit. Ono se to opravdu nezdá, ale biologického odpadu (tedy toho plevelu, opadaných lístků, rostlin po odplození) bylo docela dost. A co teprve ty hromady „staré“ hlíny po přesazování!
Dlouho jsem tuhle situaci řešila tak, že jsem obě tyto „komodity“ vozila domů na tátův zahradní kompost. Pokud byla zemina z tátovi zahrady, vracela jsem mu ji na kompost. Pokud to byl kupovaný substrát, snažila jsem se vždy míchat staré s novým. No, nebylo to úplně ideální řešení, ale aspoň něco.
Jeden čas jsem taky nosila tyhle zbytky na komunitní kompost, který tu kdosi na sídlišti zbudoval. Byl z palet a podle naplnění o něj byl docela zájem. No, bohužel se tu moc dlouho neohřál – později na jeho místě vyrostla bytovka, kam jsme se mimochodem přestěhovali (já mám byt z kompostu, heč!).
Dalším faktem je, že do hlíny nestačí lít jenom tekutý hnojivo a čekat, že to bude oukej. Hlína jednoduše potřebuje nějakou organickou hmotu a ta hmota je třeba právě kompost.
A tak jsem se po tom všem dopracovala k vermikompostéru od Plastia. Úplně poprvé jsem na něj narazila při slídění po mých oblíbených Berberisech Trio. A bylo to jasný. Láska na první pohled.
Žížalí řešení
Jak to funguje? Ve vermikompostéru ubytuješ rodinku žížal. Pak tam dáváš zbytky z kuchyně a balkonu (ty rostlinný samosebou). A žížaly to všechno pěkně zrecyklují, vytvoří vermikompost a ještě tekuté hnojivo – žížalí čaj.
Vytvořený vermikompost pak můžeš smíchat se starou hlínou a tím ji pěkně obnovit. Bez kupování dalšího zbytečného pytle v zahradnictví. Navíc bez vyhazování staré hlíny a bioodpady do popelnice.
Já mám svůj vermikompostér v provozu od 01/19. Měl být na terase venku, ale paradoxně ho mám raději doma. A mezi náma, doteď lituju jenom faktu, že jsem si ho nepořídila daleko dřív.
O tom, jak jsem kompostér zakládala a jak bojovala s otravnými octomilkami, si můžeš přečíst zde.