Pěstování rajčat v nádobách: Malý prostor, velká radost

Nejprve si promyslete, kolik máte na rajčata místa. Zda budete pěstovat na zahradě, na dvorku, nebo máte k dispozici malý/velký balkon. Od toho se odvíjí nejen výběr nádoby, ale následně i pěstované odrůdy.

Osobně jsem začínala s balkonovými odrůdami v kbelíku (cca 10 l). Naučil mě to tatínek, který v kbelících pěstuje doteď (byť má zahradu). Proč v kbelících pěstuje, vysvětlím níž.

Postupem času jsem přešla na samozavlažovací velkoobjemové truhlíky (18 l) a u těch jsem už zůstala. Výhoda je asi jasná, šetří čas a zálivku.

Stále ale objevuji nové a nové možnosti, takže zkouším pěstovat v klasických truhlících, závěsných žardinách (u rodičů pod pergolou), pěstabních stolech.

Jak jsem zmiňovala, podle velikosti nádoby si vyberete typ a odrůdu rajčete.

Balkonové odrůdy rajčátek jsou vlastně keříčková rajčata, ale v zakrslé verzi. Plodí malými rajčátky. Díky kompaktnímu vzrůstu se vlezou všude: do klasických truhlíků (60 cm), závěsných žardin, menších kbelíků i květináčů). Nezaberou moc místa, takže je v klidu nacpete i na nejmenší balkon nebo klidně parapet. Výhodou je, že je v nádobách uživíte i uzalíváte.

Oblíbené odrůdy: Aztek, Vilma, Tumbling Tom (vhodné i do žardiny)

Oproti tomu klasická rajčata tyčková i keříčková potřebují daleko větší prostor. (Bavíme se teď o odrůdách do zahrady a skleníku). Počítejte s nádobou ideálně o objemu 20 l (a víc). Taková rajčata jsou navíc náročnější na péči – především co do živin a zálivky. Pokud si vše pohlídáte, není důvod se pěstování klasických rajčat v nádobách vyhýbat.

Keříčkové odrůdy do nádob moc nedoporučuju hlavně pro jejich růst do šíře. Nějaké odrůdy jsem zkoušela a vždycky z toho byla nepropustná džungle, která nakonec zabrala moc místa. V zahradě to třeba nebude takový problém, ale já pak narážela na špatnou průchodnost mezi truhlíky a taky se mi rajčata špatně vyvazovala (vyvazovat se samozřejmě většinou nemusí, ale v pátém patře máme poměrně větrno a rostliny se pod tíhou plodů lámaly.)

Oblíbené odrůdy: Rubínek

Tyčkové odrůdy jsem si naopak zamilovala, protože se jim usměrňuje růst nahoru (což mi šetří místo). Potřebují ale oporu, což je v nádobách poměrně omezující. Já je nechávám šplhat po provázku. Pěstuju hlavně odrůdy s malými plody (cherry). A nemůžu si pomoct, ale prostě mi všechna tyčková rajčata chutnají víc, než všechny balkonovky a keříčky dohromady.

Oblíbené odrůdy: Jahodo, Trixi, Black Cherry (chuťově top strop!), Yellow Submarine

TIP: Jaký je hlavní rozdíl mezi keříčkovým a tyčkovým rajčetem? Tyčkové rajče se pěstuje na jeden hlavní „stonek“ a všechny boční výhonky se zalamují/zaštipují. Oproti tomu keříčkové se nechává růst, je nižší, za to však širší.

Rajčatům se bude líbit na slunném stanovišti, mám vyzkoušeno, že snesou i kratší osvit, ale určitě volte teplé a světlé místo. Zároveň dostatečně vzdušné (ne větrné).

Dostávám se teď k poměrně podstatné věci. A taky vysvětlím slibovaný důvod, proč otec doteď pěstuje rajčata v kbelících.

Rajče je poměrně náchylná rostlina na vlhko a proto máme rajčata chráněná proti dešti. Já pod převisem střechy, táta pod převisem pergoly. Na rajčata prší míň, zároveň se sluní na zdi, takže jsou i za chladnějších dnů „v teple“. Taková rajčata daleko méně trpí na plíseň, máme to ozkoušené, otec, ani já rajčata proti plísni nestříkáme.

Rajče bude vděčné za kvalitní zahradní zeminu smíchanou s kompostem (táta dává orientačně poměr 2:1). Já si poslední roky míchám substrát taktéž vlastní. Orientačně zase dávám poměr 2:1, z čehož dva díly jsou „starého substrátu“ a 1 díl kompostu.

Do substrátu přidávám různé „vylepšováky“, od perlitu přes kokosové vlákno, nezapomínám na hnojivo v podobě slepičinců, hmyzích bobků, vermikompost, bokashi výstup, mykorhizní houby atd. atd. Žádný rok nemám substrát stejný, protože pořád zkouším a testuji. Nedávám všechno samozřejmě naráz! 🙂

Pro začátečníka doporučím univerzální zahradnický substrát, pokud možno, vyhnojený organicky a bez rašeliny.

Rajčata jsou nicméně poměrní pijaji, v době, kdy mají plody toho zvládnou poměrně dost. Myslete na to a rajčata dobře zalévejte. Z důvodů rizika zmiňovaných plísní doporučím zalévat odspodu – do podmisky, nebo nádrže zavlažovacího květináče, kolem stonku jen velmi opatrně, nikdy ne přes listy.

TIP: Zalévat zvrchu musíte samozřejmě mladé sazenice, než prokoření celou nádobu. Ale opakuju: nikdy ne přes celou rostlinu.

Pakliže použijete předhnojený substrát, je potřeba začít hnojit až podle návodu (obvykle to bývá cca 4-6 týdnů po vysazení). Doporučím opět spíše organické hnojivo. Budu se opakovat, ale moje nejoblíbenější metoda je žížalí čaj (to, co stočím i výluh z vermikompostu), hmyzí bobky, bokashi výluh. Různě to střídám a obměňuju a hnojím v rozmezí cca 2-4 týdnů. To podle toho, v jaké růstové fázi (a stáří) rostlina je. Obrovskou kvetoucí/plodící rostlinu hnojím častěji, než měsíc vysazenou sazenici, která ještě čerpá živiny ze substrátu.

Sundáme si na chvíli růžové brýle, ono to v té nádobě samozřejmě není jen tak. I rajčata v nádobách trpí na onemocnění, škůdce a další potíže. Sepisuju na to samostatný článek, doplním snad velmi brzy. 🙂

Ve zkratce zmíním jednu myšlenku: Je potřeba si uvědomit, že rostlinám v nádobách velmi rychle dochází voda i živin. A protože nejsou ve volné půdě, nejsou ani dostatečně chráněny zdravou půdou – tedy přesněji životem v ní. Proto budou vyžadovat vaši dostatečnou pozornost a hlavně pravidelnou péči. Není nic horšího, než nepravidelná zálivka a výpadek v krmení… Na to se vám vyprdne nejen rajče.

Můžete samozřejmě vyzkoušet všechny různé biostimulanty a podpůrné prostředky (mykorhiza, probiotika, lignohumát, …), opakuju ale, že alfou a omegou je správná a důsledná péče.