Pepino gold je poměrně neznámá rostlina. I já jsem na pepino narazila úplně náhodou na jedné zahradnické diskuzi. Úspěšně jsem na něj zapomněla až do osudného dne…
Na jaře jsem dostala od Plastia nový kulatý Berberis k otestování. Byla jsem zoufalá, protože jsem nemohla vymyslet, co do něj na jaře zasadím. Kdo mě sleduje na instáči, možná zaregistroval vtipnou story s pepínem, kdy jsem si na něj vzpomněla z ničeho nic. A chvíli po tomto geniálním osvícení a mém nadšeném rozjaření mi praskla voda a jelo se do porodnice. Takže díky malým roztomilým pepino gold „melounkům“ se mi konečně narodil ten můj uřvaný Melounek. Náhoda? Nemyslím si 😀
Ale zpět k pepinu. On to ve skutečnosti vlastně není meloun. Rostlina patří do Solanaceae – tedy do čeledi, kam spadá například rajče, lilek, brambora atd. Poznáte to už podle vzhledu – listy i květy (mimochodem nádherné) jsou pro tuto čeleď velmi typické. Plodem je taková zlatavá šíša, s fialovým žíháním, někdy můžete narazit i na variantu plně fialovou.
V čem pěstovat
Jak už jsem na začátku nakousla, moje pepino rostlo v závěsném samozavlažovacím květináči od Plastia (průměr 30). Akorát já jsem nezavěšovala, pač nemám kam. Někde jsem naštudovala, že pepino lépe plodí v těsnější nádobě, myslím tedy, že velikostně jsem byla tak akorát.
Viděla jsem i fotky pěstování v klasickém truhlíku, či v květináčích a kbelících, osobně jsem ale nezkoušela. Po tomto létu musím konstatovat, že je pepino celkem pijan a proto bych na jižním balkonu měla strach, že ho například v kbelíku neuzalívám.
Kde koupit
Sazenici jsem sehnala na internetu, běžně jsem je ale potkávala ale i v zahradnictví. Vždycky jsem to míjela, protože jsem fakt neměla páru, co to je a navíc to ve mě nevzbuzovalo moc důvěry. Dají se sehnat i semínka. Ale co jsem hledala, všichni doporučují pořídit sazenici, aby pepino během léta stihlo dozrát. Cenově vychází cca kolem 40 Kč, seženete samozřejmě levněji i dráž.
Objednávala jsem v druhé polovině března (zahradnictví Kruh), přišla mi nějak ke konci (už přesně nevím), nechala jsem doma na světlém místě, rovnou šoupla do velkého truhlíku a ven šlo až po zmrzlých, občas se slunilo přes den na terase. Doplním, že je dobré, aby rostlina byla zaštípnutá. Lépe se pak větví. Pokud není, tak zaštípněte vrcholek.
Co pepino gold chce:
- Teplo: Ven určitě až po zmrzlých.
- Světlo: Jižní balkon je jistota. Volila jsem umístění s nejdelším osvitem.
- Živiny: Klasika. Sustrát jsem míchala s kompostem. Poměr (pro mě tak typicky) podle oka. Nezapomeňte hnojit. Hnojila jsem v době květu a pak když nasadilo na plody. A pak ještě lehce jednou, když začalo shazovat listy. S výběrem hnojiva by se jistě dalo vyhrát, ale používám svoji stálou klasiku: žížalí čaj nebo slepičince.
- Dále jsem aplikovala několikrát probiotika.
- Voda: hodně pije. Fakt hrozně moc. Dešťovka a samozavlažovák to jistí.
Jak to rostlo
Na jaře mělo třásněnky. Na začátku léta jsem pak chytala depku, že z toho nic nebude. Pepino sice rostlo, ale po květech ani stopy. Pak chytlo svilušky a začalo opadávat. Ošetření bylo nutné. Navíc začátek léta byl chladný a propršený, takže často bylo dost přemokřené. Nakonec se mi to podařilo nějak zvládnout a pepino naštěstí chytlo druhý dech.
Nakonec se během dešťů koncem června objevily první květy a pepino začalo kvést jako prdlé. Tehdy jsem si říkala, že i kdyby z nich nic nebylo, kvete opravdu vkusně, až okrasně. Posuďte sami.
Strachovala jsem se také ohledně opylení. Sem tam se sice objevil čmelák, ale žádná hitparáda to nebyla (vedlejší levandule prostě byla žádanější). Proto když mi zbyl čas, do květů jsem cvrnkala prstem (jako u rajčat a paprik) a občas zašmrdlala starým štětcem na oční stíny. Amatérismus level 100. Nicméně se docela dost květů chytlo. Jestli to bylo mnou, to se neopovažuju posoudit.
Pepino docela nasadilo na plody a pořád kvetlo. Nakonec to bylo něco přes 10 plodů (myslím že kolem 15 jich bylo), do zdárného konce utáhla rostlina „jen“ 7. Možná jsem neměla šetřit hnojivem. I to je ale úspěch.
Co se týká umístění – s truhlíkem jsem neustále šibovala (opět pro mě velmi typické). Jakože měnila stanoviště. Nakonec zůstalo při zemi (teplo z odrazu sluníčka), na místě s dlouhým osvitem. Přímo zemi jsem ale měla problém s přehříváním truhlíku, takže jsem pod něj šoupla takovou dřevěnou stoličku. Kterou jsem ale vzápětí rozbila a pak byl truhlík podložený starým květináčem.
K přehřívání doplním jen to, že jsme ke konci léta do truhlíku přivedli ještě vývod samozavlažování od Gardeny, psala jsem zde. Občas se mi stalo, že se truhlík tak přehřál a pepino tak pilo, že jsem musela doplňovat vodu dvakrát denně. Truhlík by nejspíš stačil, byla to spíš taková pojistka. A já se o ty svoje melounky tak bála! 😀
Také jsme se strachovali, aby se rostlina tíhou plodů nezlomila, takže se větvičky s plody podepřely dalšími květináči. No vypadalo to hrozně, ale báli jsme se zbytečně, pepino je držák. 🙂
Jak chutná
Pepino by mělo být na omak lehounce měkké a vybarvené. Během zrání se plody mění ze zelenkavé na sytější žlutou s fialovým žíháním. Ochutnávali jsme různě dozrálé plody. Manželovi nechutná, mámě ano, mně tak napůl, tátovi taky napůl. Skoro bych řekla, že mi víc chutnaly méně zralé plody. Ale je to i tím, že jsme všichni na kyselejší ovoce a hlavně jsem to jedli až po letní sezóně, kdy jsme ovoce přecpaní. Škoda, že to nedozraje dřív. Výborné bylo studené z ledničky.
Mimochodem, ještě teď se rostlina snaží opětovně vykvést. Květy ale odlamuji. Navíc chytila druhou vlnu svilušek (grrr) a proto následovalo další ošetření (používám postřiky s ochranou lhůtou 0 dní, např. Rock Effect). Rostlinu bych chtěla zkusit přezimovat u táty ve světlém sklepě a na jaře namnožit řízky. To ale předbíhám.
Edit 2021: Přezimování pepino nedalo. Podezírám tátu, že ho nechal schválně zajít, protože jsem mu slíbila propůjčit květináč, když to pepino nedá. Haha, tati, přiznej se! Na podzim jsem zkoušela i zakořenění vrcholových řízků, myslím, že by tato varianta mohla být schůdněší.
Znáte pepino? Pěstujete? Podělte se o vaše zkušenosti!
